Meditace pěti úrovní - 1. část

Pokud se zajímáte o jakékoliv téma a postupně o něm různými způsoby získáváte další a další informace, postupem času se vám začnou informace třídit do různých skupin. Některé tvrdí to samé, jiné pravý opak, další zas zcela něco jiného, některé jsou ryze základní, jiné zas pokročilejší. Je stále více a více těžké se ve vědomostech neztratit.

A právě v tento moment mne vždy jakákoliv problematika začíná teprve skutečně bavit, jelikož je třeba najít to, co všechny, i ty protichůdné, informace spojuje. Něco, co je nad nimi. Něco, co pokud jeden tvrdí to a druhý ono, dává za pravdu oběma. Řekněme něco jako jádro, kořen či vzorec celé problematiky.

A právě tento vzorec spojující všechny mě dosud známé techniky meditace je tématem tohoto článku. Nejedná se o další či vlastní koncept meditace. Je to spíš pouze mé vlastní třídění konceptů do různých na sebe logicky navazujících kategorií, do nichž snadno zasadíte asi jakoukoliv dohledatelnou meditaci. Nejde tedy o konkrétní názvy či formu, ale především o jednotlivé klíčové principy. Až se příště setkáte s jakoukoli další metodou či technikou meditace, budete mít mapu, se kterou již pro vás bude snadné se zorientovat, jaké jsou její hlavní části, na jakých funguje principech, kudy a kam vás vede, nebo co je jen nepříliš podstatná kulturní či náboženská omáčka.

Tato mapa či vzorec se nazývá "Meditace pěti úrovní" a jednotlivými úrovněmi jsou myšlena pouze jednotlivá na sebe navazující stádia jakékoliv meditace. Neznamená to však, že je třeba vždy projít všemi stádii. Každá úroveň má jednak desítky svých vlastních technik, ale především účel. A právě účel, s nímž jste se pro meditaci rozhodli, určí to, do jaké úrovně zajdete, abyste si tam mohli nalézt a vyřešit to, co potřebujete.

Jednotlivé úrovně tedy jsou:

ÚROVEŇ 1. - KOTVENÍ neboli "Přijetí kotev"

ÚROVEŇ 2. - JESKYNĚ neboli "Přijetí těla"

ÚROVEŇ 3. - ZAHRADA neboli "Opuštění těla"

ÚROVEŇ 4. - PRŮCHOD neboli "Most"

ÚROVEŇ 5. - HLUBINY neboli "Možná nevědomí, ale určitě budeš hodně jinde 😆"

Pokud je tedy vaším záměrem pouze zklidnění mysli, bohatě si vystačíte pouze s meditací v 1. úrovni, kde dle potřeby strávíte minuty až hodiny dle vaší libosti.

Pokud však potřebujete například zpracovat chronickou bolest, vaše cesta povede přes několika minutovou zastávku v 1. úrovni do úrovně 2., kde opět strávíte pro vás potřebný čas.

Chcete-li například zpracovat a přijmout silnou emoci, která vaši mysl zaplavila během událostí náročného dne, vaše kroky povedou přes krátké zastávky v 1. a 2. úrovni do úrovně 3.

A tak dále... Vždy však platí, že abyste byli schopni dosáhnout cílové úrovně, je třeba strávit aspoň minimální potřebný čas v úrovních předešlých, dokud nejste připraveni jít dál. Vždy pamatujte, že "úrovněmi" jsou myšlena na sebe navazující stádia meditace. Ty je sice možné prodloužit dle libosti, ale nikdy není možné je uspěchat nebo zcela přeskočit.

Jelikož se jedná o možná až nekonečně obsáhlé téma, dnes si pouze vysvětlíme hlavní charakteristiky prvních dvou úrovní a zbylé tři v 2. části článku. Uvedeme si také příklady jejich aplikace ve vedené meditaci i s případnými klady a zápory. Podrobně si každou úroveň a její techniky pak rozebereme jednu po druhé v dalších samostatných článcích.

ÚROVEŇ 1. - KOTVENÍ neboli "Přijetí kotev"

Jak jsme si již zmínili v předchozím článku, kotvení je zaměření pozornosti na kotvu.

Za kotvu můžeme označit libovolný stabilní vjem o nepříliš vysoké intenzitě.

Ten nám pomáhá udržet naši pozornost v přítomném okamžiku a nenechat se unést proudem rozptylujících myšlenek, tedy přibližovat se stavu "nemyšlení".

Kotvení můžeme provádět různými způsoby, nejčastěji dechem a aspoň jedním, popřípadě i více smysly najednou. Pro kotvení smysly však používáme převážně zrak, sluch a hmat. Kotvení čichem je sice velice účinné, avšak kvůli brzké inhibici/otupění čichových receptorů použitelné pouze pro krátké meditace.

Stabilita vjemu neboli kotvy je důležitá, aby pro nás mohla být konstantou. Není pak třeba přemýšlet, jaká byla ona kotva v minulosti... stejná jako teď, nic se nezměnilo. Není třeba ani přemýšlet jaká bude daná kotva za 10 minut... stejná jako teď, nijak se nezmění. Proto, pokud zaměříme na kotvu svou pozornost, není důvod nezůstat bez obav pouze v přítomnosti.

Účelem 1. úrovně meditace je tzv. přijetí kotev... Co to ale vlastně znamená?

Pokud si jen tak například pustíte meditační hudbu a zapálíte vonnou tyčinku pro navození příjemnější atmosféry, je to sice bezva a vůbec nic proti tomu... Když však následný zvuk či vůni berete pouze jako kulisu, které dále nevěnujete větší pozornost, nejedná se o kotvení. Pamatujte, že ani v meditaci se za vás nic neudělá samo 😉. Kotvení má v zásadě dvě podfáze:

Poznání kotvy - I když jste nějakou kotvu použili v dřívějších meditacích klidně třeba 100x, stejně ji je třeba při každé další meditaci znovu "poznat". Zaměřit se na ni, zkoumat ji do co největších detailů a vlastně ji svému mozku představit ve smyslu "Ahoj, tohle bude teď tvoje kotva, seznamte se a dobře si ji zapamatuj."

Přijetí kotvy - tohle je něco, co se poměrně těžko popisuje... Vzpomínáte, když jste si třeba koupili nový hrnek, nebo cokoliv jiného. První den až dva je to většinou hrnek, který patří vám. Později se ale z něho stane "váš hrnek". Vznikne určité pouto a od té chvíle již hrnek plnohodnotně patří do vašeho života... Přijetí kotvy je něco podobného. Chcete ke kotvě, jež jste si zvolili pro svou meditaci, získat podobné pouto a udělat z ní "kotvu jež patří do vaší meditace". Stejně jako u "poznání" tak i u "přijetí" platí, že nezáleží, kolikrát jste danou kotvu použili v minulosti. Vždy je třeba s ní znovu a znovu vytvářet pevné pouto. Pokud jede o vaši oblíbenou kotvu, kterou používáte opakovaně, je pochopitelně "poznání" i "přijetí" časem mnohem snazší i rychlejší. Nikdy však nedoporučuji tento rituál uspěchat či přeskočit.

Pokud svou meditací cílíte pouze do 1. úrovně pro účely zklidnění mysli a poskytnutí extra odpočinku pro váš mozek, či si chcete usnadnit usínání a podobně, můžete zde strávit dle libosti klidně desítky minut nebo i celé hodiny.

Pokud však vaše kroky povedou do hlubších úrovní, obecně se radí strávit v úrovni 1., tedy rituálem kotvení aspoň 7 minut. Zda se toto číslo zakládá na nějakém průměru či dokonce měření, nebo je sedmička pouze šťastné číslo... Nevím, ale mou osobní zkušeností je, že věnovat kotvení minimálně několik minut je dobře investovaný čas.

Ve zcela úvodním článku jsme si zmínili 5 vlnových charakteristik fungování lidského mozku. Již během Kotvení se mozek usazuje ve vlnách Alfa. 1. úroveň tedy není jen nějaká nudná předsíň. Jedná se o snadnou, dobře přístupnou a nejčastěji praktikovanou plnohodnotnou formu meditace s mnoha zdravotními benefity.

Velice dobrý příklad kotvení si můžeme uvést u audionahrávek vedené meditace. Váš průvodce se vám vždy nejprve představí a poděkuje za svěřenou důvěru, kterou do něj vkládáte. Pravděpodobně i řekne, že není náhoda, jak se vaše cesty osudu prolnuly. Že právě vy, právě tady a teď posloucháte a necháváte se vést jeho hlasem na cestě k uzdravení vaší duše a probuzení... Nebo nějakej jinej podobnej blábol 🤷‍♂️. Dále vás instruuje, abyste se uvelebili do pohodlné polohy, dýchali klidně a představovali si, jak s každým výdechem vaše tělo těžkne. Nakonec třeba i krátce odpočítá začátek samotné meditace.

Není úplně náhoda, že u všech audionahrávek vedené meditace je tento úvod takřka stejný a většinou trvá několik minut. Může se to zdát, jako zbytečně dlouhá a otravná zdvořilostní formalita, kterou jen přetrpíte, než meditace konečně začne... A tady je ten háček. Meditace již začala a tento zdlouhavý formální úvod je vlastně rituál kotvení. Průvodce vás jednak seznámí s kotvami, které máte k dispozici - dech, tlak těla na podložku... a dá vám nějaký čas, abyste je prozkoumali, plně si je uvědomili a přijali. Zároveň vám však dává i čas, abyste přijali ultimátní kotvu vedené meditace. Kotvu tak silnou, že pokud ji skutečně přijmete, dokáže vás protáhnout klidně 60 minutovou meditací bez jediné nežádoucí myšlenky. Touto mocnou kotvou není nic jiného než samotný hlas průvodce a je bezesporu jednou z hlavních výhod vedených meditací. Tedy zdánlivě nudná a zdlouhavá zdvořilostní formalita je ve skutečnosti onou 1. úrovní meditace. Čím méně se jí budete bránit a naopak ji otevřeně přijmete, o to snazší bude i veškerý následný postup hlubšími úrovněmi. Pro plné přijetí je však velmi důležité najít průvodce, jehož hlas a přednes vám budou co nejvíce příjemné.

ÚROVEŇ 2. - JESKYNĚ neboli "Přijetí těla"

V této úrovni již přesouváme naši pozornost od Kotev k našemu tělu a za pomoci vizualizací se zaměřujeme na rozličnou práci s naší fyziologií. Od zklidnění srdeční činnosti, přes citlivost našeho nervového systému a tedy našich útrob, periferií (končetin), pokožky, vnímání bolesti až po mnohem ezoteričtější techniky, jako ovlivňování cirkulace životní energie, či optimalizace funkce jednotlivých sedmi čaker a další. Samozřejmě záleží především na tom, čemu všemu jste ochotni věřit a nikdo nepopírá sílu víry, placebo efektu či autosugesce. Pokud však někdo něco cítí, ovlivní to vlastní myslí dle potřeby a cítí se pak lépe... můj názor je, že je to vlastně jedno.

Název Jeskyně vychází z jedné z nejoblíbenějších vizualizací této úrovně meditace... "Představte si, že celé vaše tělo je jen dutá skořápka či jeskyně, v níž se pohodlně usaďte přibližně v oblasti solaru. Rozhlédněte se do všech směrů a kochejte se její krásou. Zkuste si povšimnout osvětlení, zda je rovnoměrné od konečků prstů nohou až po hlavu. Pokud si povšimnete, že některá místa jsou méně osvětlená, než jejich okolí, dovolte světlu v těchto místech s každým vaším výdechem sílit. Nespěchejte, v klidu se zaměřujte na jedno místo po druhém, až bude celá jeskyně prosvětlena rovnoměrně." Technika "Prosvětlení" je spojována s kvalitou cirkulace krve a kvalitou inervace jednotlivých oblastí a při pravidelném procvičování má údajně pozitivní vliv i na motorické schopnosti.

V podstatě je zcela logické, že aby mohlo dojít k úplnému uvolnění mysli, potřebujeme rovněž zcela uvolnit i tělo. Pravděpodobně si během "Prosvětlování" začnete postupně uvědomovat některá zvýšená svalová napětí až po několika minutách. Zároveň si uvědomíte i jak jsou v tuto chvíli zbytečná a nemají žádný význam... Jako například: "Proč mám v napětí svaly okolo spodní čelisti? Proč mám ramena tak nakrčená u uší? Proč mám ramenní lopatky stažené k sobě? Proč si tlačím v levé ruce palcem na ukazovák? Proč mám zaťaté svaly pánevního dna, jako bych se usilovně snažil zadržovat moč?". To vše je naprosto přirozené a v pořádku. Zároveň je však uvědomění hlavní možností k změně. Pokuste se tedy všechny povšimnuté tenze postupně uvolnit a cítíte-li, že je to třeba, klidně mírně upravte polohu k většímu pohodlí. Výjimkou je snad jen poslední zmíněné napětí v oblasti pánevního dna, které pokud by mělo akutní a reálný důvod, raději meditaci přerušte a odskočte si 😆. Ostatně není žádný problém vrátit se pak o pár minut zpět a pokračovat.

Průběžné uvolnění různých částí během "Prosvětlování" je zcela vítané. Nyní ale, když jste zostřili vnímání i té nejmenší části svého těla, bude následující technika o mnoho snazší... Na řadě je cílené "Uvolnění" svalů.

Vraťme se tedy do jeskyně a zaměřte svou pozornost na prsty nohou. S výdechem nechte všechny svaly okolo prstů pomalu roztát jako sníh na slunci. Pokud to nejde a svaly vás zcela  neposlouchají, zkuste nejprve lehce zatnout prsty v pěst a následně s výdechem opět uvolněte. Nespěchejte a pokračujte do pocitu úplného uvolnění. Následně přejděte ke svalům chodidel a postup opakujte. Následně přejděte ke kotníkům, bércům, kolenům, stehnům... Pomalu postupujte k dalším vyšším oblastem a vždy zopakujte postup uvolňování. Pokud nějaký sval nechce úplně povolit, vždy ho nejprve lehce zatněte a následně s výdechem opět uvolněte. Čím podrobněji a na čím více oblastí si vzpomenete, tím lépe. Postupně uvolněte všechny svaly svého těla od nohou až po obličej.

Obecně se tomuto druhu technik moderně říká "Skenování těla" či anglicky "Body scanning" a zajisté patří k nejoblíbenějším i velmi prospěšným technikám této úrovně. Kromě zlepšení inervace a svalového uvolnění se nabízejí i techniky pro zpracování chronických bolestí a mnoha dalšího.

Z hlediska vlnových charakteristik se v Jeskyni náš mozek stále nachází ve vlnách Alfa.

Pokud Jeskyně není vaší finální destinací a váš cíl se nachází v úrovni 3. nebo hlouběji, opět doporučuji pobyt v této úrovni ukvapeně neurychlovat a už vůbec ne přeskakovat. Věnujte aspoň několik minut technice "Prosvícení" i "Uvolnění" a následně směle vyjděte z Jeskyně ven... Do Zahrady.

Zbylé tři úrovně si postupně rozebereme v 2. části článku.

Nyní vám již jen poděkuji za pozornost a těším se na viděnou příště.

Tak zatím zdar a hlavně nemyslete 😉