S meditacemi jsem se poprvé seznámil přibližně ve 14 letech díky tenoučké knize "Tajemní nindžové", kterou vydalo vydavatelství Magnet Press roku 1991 a jejíž pořizovací cena byla v té době neuvěřitelných 19,50 Kč 😆. První polovina knihy popisovala stručnou historii nindžů a jejich umění ninjutsu údajně dle tajného Tygřího svitku nindžů z Koga. Vysvětlovala jejich oděv, výstroj, výzbroj, jejich účel a mnoho dalšího. Druhá polovina knihy však vysvětlovala něco, pro mne ještě mnohem zajímavějšího. Praktická cvičení na posilování smyslů, využití některých "prstových spojení", v jogínské nauce též známé jako mudry a dokonce i koncept 4 meditačních technik.

Tento koncept byl v knize nazván "Meditace čtyř živlů" a každá jeho technika měla svůj zvláštní účel:

Země - zklidnění a obnova vnitřní rovnováhy

Voda - zbystření, návrat do přítomného okamžiku a posílení intuice

Oheň - fyzické vybuzení, podpora odvahy a přímočaré rozhodnosti

Vítr - podpora intelektu a zmírnění nežádoucího vlivu příliš silných emocí

Ve 14 letech mě celá kniha zaujala především proto, že byla o nindžích a jak všichni víme, nindžové byli prostě hustý a tato kniha nabízela aspoň částečnou možnost být stejně hustej jako oni 😆. Téma meditace v mých očích navíc vyzdvihovala i vzpomínka na scénu ze Star Wars, kdy Luke Skywalker medituje pod vedením mistra Yody a okolo jeho klidně sedící postavy se vznášejí kameny... "Prostě nářez, to chci taky!" 😆

Začal jsem tedy experimentovat s technikami všech čtyř živlů a i když kameny okolo mě nelevitovaly (aspoň jsem si nevšim), fascinovaly mě citelné změny, které meditace přinášela a možnost zjevně cíleného ovlivňování vlastních fyziologických funkcí a psychiky, jako srdeční činnost, intenzita bolesti, nálady, zklidnění nebo naopak vybuzení mozkové činnosti pro účely soustředění, kreativity. Nemluvím sice o zázračných změnách v řádech stovek procent, ale bylo jasně cítit, že to něco dělá, že má smysl v tom pokračovat a že o tom chci vědět víc.

V následujících letech jsem příležitostně dohledával další informace hlavně v článcích, knihách, dokumentárních filmech, občas i tahal rozumy z lidí, kteří se o toto téma taktéž zajímali. V poslední době se pro mne staly zajímavými prameny též internetové projekty Headsapce či Mindvalley.

Zda se v knize "Tajemní nindžové" popsané techniky skutečně zakládají na učeních z legendárního svitku nebo zda je autoři knihy vzali odjinud, či si je dokonce třeba i sami vymysleli a následně zabalili do, v té době, populárního a líbivého příběhového kabátu... Nevím a je mi to dnes vlastně úplně jedno.

Pravdou je, že během následujících 26 let jsem se nesetkal s komplexnějším pojetím základů meditace a tento koncept považuji za zcela geniální z několika důvodů. Naprostá většina dalších mnou dohledaných metod říkala stále to samé - volně a pomalu dýchat, uvolnit se, zklidnit mysl a následně nějaká práce s vizualizací atd.

Kniha, jež mě však prvotně k meditacím přivedla popisovala jak to, co všichni ostatní, ale i něco víc, například:

- Nastínila různé dechové vzory - hypoventilační i hyperventilační, které (jak jsem zjistil o mnoho let později) odlišně a zásadně ovlivňují jak naši fyziologii na mnoha úrovních, tak i psychiku.

- Ukázala, že meditace nemusí být pouze o zklidnění a hledání Zenu, ale že je to velice obsáhlá paleta nástrojů, která nám může pomoci i k mnoha dalším stavům a nastavením dle naší potřeby.

Přirovnali-li bychom lidi k mobilním telefonům, meditace je jako vstup do menu "Nastavení", kde si teoreticky můžeme upravovat naši fyziologii a psychiku dle libosti. Ovlivňovat činnosti srdce, mozku, hormonálního systému, podvědomí a mnoho dalšího... Bohužel v praxi to není ani zdaleka tak snadné a vyžaduje to spoustu tréninku.

Co tedy ta meditace vlastně je a jaké má benefity?

Nechte aspoň na chvíli okolní svět skutečně za dveřmi

Meditace je o aspoň krátkodobém odpoutání naší pozornosti od okolí a jejím nasměrování pouze a jen na sebe sama. Může se to zdát jako maličkost, ale ruku na srdce... Kolikrát za den vnímáme pouze a jen sami sebe? Většinou upíráme pozornost především na svoje okolí, abychom na něj mohli reagovat:

- lidi, se kterými komunikujeme

- věci, které se nám líbí, nelíbí, překážejí nám, nebo je potřebujeme

- činnosti a úkoly, které vykonáváme, hledáme řešení či odsouváme

- čas, kolik je hodin, jestli stíháme, jdeme pozdě, kdy už něco začne nebo skončí

- knihy, filmy, hudba, obrazy, které obdivujeme či kritizujeme

- informace a znalosti, které přijímáme, zpracováváme či předáváme

- reklamy ve formě spotů, inzerátů, billboardů, obchodních výloh, či polepů tramvají

- sociální sítě a média

Tohle všechno a mnohem víc stále a urputně odvádí naši pozornost od nás samých. Meditace je chvíle, kdy tohle všechno necháváme za dveřmi a užíváme si čisté a prosté vnímání pouze sebe sama.

Návrat do přítomnosti

Dalším významným benefitem meditace, který přímo souvisí s nasměrováním pozornosti pouze a jen na sebe, je návrat do přítomného okamžiku. Ani to se nezdá jako nic moc, ale přes den (někdy i přes noc) se nás neustále snaží stahovat jak naše zranění z minulosti, tak i obavy z budoucnosti. Pro tento stav se ustálil anglický výraz "overthinking", tedy zbytečné a nadměrné přemýšlení, které nám znemožňuje rychlé a efektivní rozhodování.

Meditace se v tomto ohledu dá přirovnat k silovému tréninku mysli. Umožňuje nám vycvičit sílu pro návrat do přítomnosti a rozhodovat se bez ovlivnění předchozí negativní zkušeností, či obavou z následků a hodnocení. Rozhodujeme se pak pouze a čistě na základě naší intuice.

Stav meditace by se dal zjednodušeně popsat jako "nemyšlení", což mnozí s humorem komentují, že to zvládá až příliš mnoho lidí vcelku bravůrně... Věřte však, že mezi "nemyslet" a "být idiot" je zásadní rozdíl.

Každý, kdo se o meditaci někdy pokoušel, vám potvrdí, že "nemyšlení" je občas velice obtížné... Uvelebíte se do komfortní polohy, zklidníte dech, oči zavřené či otevřené a nesoustředěně upřené do jednoho bodu někde v dáli, dýcháte jemně a volně... a najednou se na vás začnou valit myšlenky ze všech stran: Tlačí mě polštář. Hučí lednice. Vypnul jsem sporák? Co mi to šéf před odchodem říkal, že mám udělat zítra hned po příchodu do práce? Na pravé botě se mi dnes přetrhla tkanička, kam si zajdu pro nové? Na eskalátorech se na mě jedna slečna zvláštně usmála, co to asi znamenalo?...

Popravdě "nemyšlení", tedy ................................., je ve skutečnosti ideál, ke kterému se ti, jež praktikují meditaci, snaží směřovat celé roky, ne-li celý život. Hledají k tomu i všemožnou dopomoc ve formě dechových technik, počítání, plamene svíčky, binaurálních rytmů, vůní... ale pravdou je, že myšlenky prostě přicházejí. Někdy víc, někdy míň. Meditace je však skutečně trénink. Časem a pravidelným procvičováním se objem valících se myšlenek zmenšuje díky fenoménu zvanému neuroplasticita, tedy schopnosti mozku se postupně měnit. Změna spočívá v přeučení toho, čemu náš mozek primárně věnuje pozornost. Zda rušivému vlivu okolí a času nebo nám a přítomnosti.

Tím se dostáváme k dalšímu z velkých benefitů meditace a tím je...

Odpočinek pro náš mozek

Neustále valící se podněty a myšlenky nutí náš mozek k neustálé vysoké aktivitě, která může časem vyústit až v patologický stav.

Od roku 1969 bylo postupně popsáno 5 typů vlnových charakteristik aktivity lidského mozku, které se liší svou frekvencí:

Gama - Nacházejí se v rozmezí 32-100 Hz. Tato frekvence je spojována s vysokou úrovní soustředění a hraje důležitou úlohu při učení a zapamatovávání. Je dominantní v situacích, kdy vystavujeme náš mozek náročným úkolům.

Beta - Nacházejí se v rozmezí 13-32 Hz a jsou dominantní v bdělém stavu. Čím vyšší je jejich frekvence, tím větší cítíme podrážděnost. Ovládá nás zlost, nervozita nebo strach. Nižší frekvence se vyskytuje při pocitu únavy nebo ospalosti. Vlny beta jsou patrné při logicko-analytickém uvažování, takže při jejich aktivitě se zaměřujeme především na řešení problémů.

Alfa - S frekvencí 8 - 13 Hz převládají při stavu uvolnění a odpočinku. Zkrátka vždy, když si neděláme s ničím starosti a nezahlcujeme naše smysly žádnými výraznými podněty. Právě alfa vlny jsou průvodní frekvencí při vstupu do základních a jednoduchých meditačních technik. Duševní pohoda, kterou Alfa vlny vyvolávají, zlepšuje kvalitu spánku, učení, zvyšuje produktivitu, intuici, rozhodovací schopnosti a dokonce i naši imunitu.

Théta - Do pásma 4 - 8Hz náš mozek vstupuje při hluboké meditaci a v některých fázích spánku. Během těchto frekvencí dochází ke zkvalitňování dlouhodobé paměti a schopnosti nacházet neobvyklá řešení skrze vize a tzv. "vnuknutí". Dochází k výraznému prohlubování intuice a občas se může zadařit i návštěva, popřípadě i práce v úrovni vlastního nevědomím.

Delta - S frekvencí 0,5 - 4Hz se objevují při velmi hluboké meditaci, ve stavu hlubokého spánku, snění nebo v bezvědomí. Při těchto frekvencích dochází i k celkové regeneraci organismu. Na rozdíl od všech vyšších frekvencí je delta stav tak hluboký, že není snadné, ne-li nemožné jen tak odejít. Za normálních okolností je třeba čekat, až spontálně pomine a člověk se z něj probudí.

Mozkové vlny přicházejí automaticky s tím, jak vnímáme a prožíváme svět kolem nás, nebo přesněji řečeno, jak jsme náš mozek naučili vnímat svět kolem nás. Pokud svou pozornost neustále směřujeme ven, či na již zmíněné negativní vzpomínky a obavy z budoucnosti, učíme náš mozek soustavně fungovat převážně ve vysokých frekvencích Beta a Gama.

Pokud něco dlouhodobě nepoužíváme, postupně to ztrácíme... V tomto případě se vzdalujeme od schopnosti zklidnit mysl a častěji využívat frekvenci Alfa. Tento stav však dlouhodobě vyčerpává primárně náš mozek, ale sekundárně i všechny ostatní systémy. Progresivně tak negativně ovlivňuje jak naši psychiku, tak i celou fyziologii. Tento stav se dnes obecně označuje jako civilizační choroby z nadměrného stresu.

I ta nejzákladnější forma meditace, tedy nácvik zaměření pozornosti na sebe a přítomný okamžik, nám pomáhá obnovit schopnost častěji využívat Alfa frekvenci i v každodenním životě. Průběžně tak můžeme našemu mozku i přes den dopřát tolik důležitý odpočinek, čímž zásadně podporujeme kvalitu jeho funkcí.

Odpočinek pro naše srdce.

Jak jsme si již zmínili, patologicky dlouhodobě vysoké frekvence mají negativní dopad i na naši celkovou fyziologii. Tím je myšlena především činnost endokrinního (hormonálního), ale i všech ostatních systémů na něj navázaných, jako je systém kardiovaskulární, respirační, metabolismus a další.

Fyziologických benefitů je tedy bezpočet, ale za zmínku jistě stojí prohloubení a prodloužení dechu, či zklidnění srdeční činnosti. I naše srdce zajisté uvítá, pokud v průběhu dne bude moci aspoň občas zvolnit a trochu si odpočinout.

Jak tedy začít?

Mnoho lidí netuší, jak s meditací začít a přemítají jak dýchat, kam koukat, zda mají sedět v lotosovém nebo aspoň tureckém sedu, být v tichu, něco poslouchat, něco si vizualizovat... A jak vlastně poznají, že to dělají správně?

A tady přichází první a zásadní lekce... Pšššššššššššššššššt........................, nemyslet, vzpomínáte? 😉

Přestaňte se tedy trápit kravinama. Uvelebte se do jakékoliv pohodlné polohy, klidně dýchejte a soustřeďte se pouze na váš dech a případně tlukot vlastního srdce. Pokud přijdou nějaké myšlenky, jen jim nevěnujte pozornost a v klidu se vraťte zpět ke svému dechu. A vězte, že si vedete skvěle.

Dále mohu pro začátek vřele doporučit kratičký a velmi příjemně zpracovaný seriál od Headspace "Guide to Meditation", který je v současnosti k shlédnutí například na Netflixu.

Samozřejmě jsou stovky a možná i tisíce různých meditačních technik a metod, které někomu vyhovují a někomu zase ne... Ostatně není divu, jedná se především o vaši mysl, takže je hlavně na vás, jaké cesty vám budou vyhovovat a pravděpodobně si časem najdete i vlastní.

Další velice jednoduchá a naprosto fenomenální technika, se kterou mě seznámil můj učitel, nejen silového tréninku Pavel Macek, nese výstižný název "Meditace jednoho dechu". Její postup je následující: kdekoliv, kdy máte čas (např. při čekání ve frontě, na křižovatce, na eskalátorech, v MHD...) napřimte trup, zhluboka se nadechněte a pak pomalu dlouze a uvolněně vydechněte. Nemyslete, veškerou pozornost věnujte pouze délce a průběhu výdechu. A to je celé... právě jste nemysleli cca 2 sekundy. Pokud techniku zopakujete 30x za den, zklidníte svou mysl aspoň na 1 minutu denně. Může se to zdát jako bezvýznamné, ale cokoliv je vždy o 100% víc než nic. Při častém procvičování těchto microdávek nemyšlení však po delším čase pravděpodobně zjistíte, že schopnost nevšímat si návalu myšlenek se vám záhadně zlepšila i v meditacích trvajících několik desítek minut. Jakoukoliv schopnost je třeba vycvičit, nikdo však netvrdí, že to musí být intenzivně. Mnohem zásadnější je dlouhodobá kontinuita.

V dalších článcích si postupně projdeme různé typy, tipy, triky, techniky meditací a jejich účely.

Do té doby se těším na viděnou...

Tak zatím zdar a hlavně nemyslete 😉