Kotvení 2 - Sluch - 2. část

14.07.2024

V předešlé části článku jsme otevřeli téma zvukových frekvencí a zmínili si náboženský chorál Ut queant laxis. Právě ten má historickou souvislost s většinou témat této části článku a proto si o něm pár věcí zopakujeme.

Solmizační slabiky

Jsou to slabiky přiřazené k jednotlivým tónům stupnice. V 11. století je zavedl Guido z Arezza, který vytvořil nový systém hudebního zápisu a pojmenoval prvních šest tónů ve snaze usnadnit proces učení se melodií. Inspiraci čerpal z nábožensého chorálu Ut queant laxis z 8. století, oslavujícího Jana Křtitele.

V latině text chorálu zní: 

Ut queant laxis

Resonare fibris

Mira gestorum

Famuli tuorum

Solve polluti

Labii reatum

Sancte Iohannes

a přeložit jej můžeme jako: "Aby mohli služebníci tvoji volným hlasem rozezvučet zázrak díla tvého, očisti vinu z našich poskvrněných rtů, ó svatý Jene."

Právě z první slabiky každého z veršů tohoto raně středověkého chorálu byl odvozen první soubor solmizačních slabik UT, RE, MI, FA, SOL, LA.

Původní slabika UT však byla pro snazší výslovnost v 17. století nahrazena slabikou DO (z latinského Dominus – Bůh)

Na území Evropy se používala stupnice pouze 6 tónová (hexatónická) až do 18. století, kdy byla rozšířena na 7 tónovou stupnici přidáním slabiky SI. Stupnice tak nabrala dnešní známou a používanou podobu DO, RE, MI, FA, SOL, LA, SI.

Chorál Ut queant laxis je bezesporu fascinujícím dílem hudební historie, který nás kromě značného vlivu na současnou hudební teorii přívádí zpět k tématu meditací a tzv. léčivé zvukové magii.


Solfeggio frekvence

Solfeggio frekvence jsou sady tónů, které mají údajně léčivé vlastnosti a jsou využívány v hudebních terapiích či duchovních praktikách. Tyto frekvence mají hluboké kořeny v historii i duchovních tradicích, přičemž některé prameny je spojují již se starověkými kulturami, jako byli Egypťané, Řekové a Babylóňané. Historie Solfeggio frekvencí je fascinujícím průnikem mezi hudbou, vědou a spiritualitou.

Solfeggio frekvence byly postupem času zapomenuty a ztratily se v průběhu staletí. Až v 70. letech 20. století se zájem o tyto frekvence znovu objevil díky práci Dr. Josepha Pulea.

Puleo tvrdil, že při studiu starých církevních textů, včetně zmíněného chorálu Ut queant laxis, objevil kód odhalující šest specifických frekvencí, které byly údajně používány pro duchovní léčení a harmonizaci mysli a těla.

Dr. Puleo tak identifikoval a popsal účinky frekvencí 396 Hz, 417 Hz, 528 Hz, 639 Hz, 741 Hz, 852 Hz.

Na Puleovu práci pak navázal jeho spolupracovník Dr. Leonard G. Horowitz, autor knihy "Healing Codes for the Biological Apocalypse,". Ten dále pokračoval s výzkumem frekvencí identifikovaných Dr. Pulem a jeho základní sadu ještě rozšířil o frekvence 174 Hz, 285 Hz a 963Hz.

Přestože však Solfeggio frekvence mají mnoho příznivců, vědecká komunita je obecně skeptická k jejich údajné léčivé moci. Někteří vědci uznávají, že zvukové vibrace mohou ovlivňovat lidskou psychiku a fyziologii, ale jasné důkazy o specifických léčivých účincích těchto frekvencí stále chybí.

Naproti tomu zastánci frekvencí argumentují, že moderní věda teprve začíná chápat složitost lidského vědomí a energetických polí, a že starověké civilizace měly hlubší porozumění těmto fenoménům. 

Solfeggio frekvence v číslech

Dokonce už starověký řecký filozof a matematik Pythagoras, žijící kolem roku 570-495 př. n. l., objevil harmonické proporce, které se používají k vytváření hudebních tónů. Jeho práce na vztahu mezi čísly a hudbou vedla k vývoji hudebních stupnic založených na matematických poměrech. Solfeggio frekvence jsou založeny na těchto principech. Pythagoras zkoumal, jak frekvence a vibrace mohou ovlivnit tělo a mysl, což je základním kamenem teorie Solfeggio frekvencí. 

A jaké jsou dle Pythagora v Solfeggio frekvencích matematické souvislosti?

Součet jednotlivých čísel v každé frekvenci dá vždy číslo 3,6 nebo 9:

174 Hz ->1+7+4=12 -> 1+2=3

528 Hz -> 5+2+8=15 -> 1+5=6

639 Hz -> 6+3+9=18 -> 1+8=9

Ostatně tato čísla (3, 6 a 9) jsou prostoupena celou Solfeggio stupnicí a tóny jsou tak v přesné matematické harmonii.

Kromě toho, když k jednomu z tónů přičteme číslo 111, většinou nám vyjde následující Solfeggio tón:

174 Hz + 111 = 285 Hz + 111 = 396 Hz atd.

Výjimkou v řadě jsou pouze tóny 396 Hz a 417 Hz.


Solfeggio frekvence a jejich účinky

174 Hz – Tato frekvence údajně zmírňuje bolest a stres. Pomáhá k pocitu bezpečí, lásky a odvahy.

285 Hz – Pomáhá při léčení tělesných tkání a orgánů. Podporuje regeneraci a vitalitu.

396 Hz – Uvolňuje pocity viny a strachu, což jsou často hlavní bloky pro osobní růst a duchovní vývoj. Pomáhá se vyrovnat s traumatickými zážitky.

417 Hz – Podporuje změny a procesy transformace. Pomáhá při rozpuštění negativních zážitků a usnadňuje nové začátky.

528 Hz – Známá jako frekvence lásky, která údajně podporuje opravu DNA a zvyšuje vědomí a kreativitu. Má silné hojivé účinky na tělo.

639 Hz – Podporuje harmonické vztahy, zvyšuje komunikaci, porozumění a lásku. Pomáhá při harmonizaci interpersonálních vztahů.

741 Hz – Pomáhá s detoxikací buněk a orgánů, čistí tělo a mysl od toxinů. Podporuje vyjádření a řešení problémů.

852 Hz – Probouzí intuici a vnitřní sílu. Pomáhá s návratem k duchovnímu řádu a propojení s vesmírnou moudrostí.

963 Hz – Podporuje vyšší úroveň vědomí a propojení s univerzálním vědomím. Pomáhá dosáhnout stavu jednoty a osvícení.


Vědecký výzkum a současné využití

I když Solfeggio frekvence mají svou historii a jsou často používány v alternativní medicíně, vědecký výzkum jejich účinků je stále v počátcích. Několik studií však naznačuje, že určité frekvence mohou mít pozitivní účinky na lidský organismus.

Například studie (1) publikovaná v časopise Journal of Alternative and Complementary Medicine zjistila, že poslech hudby s frekvencí 528 Hz může ovlivnit hormonální i nervový systém, snížit tak hladinu stresových hormonů, zlepšit náladu a zároveň může podpořit meditativní a relaxační stavy.

V současné době jsou Solfeggio frekvence často využívány v terapiích zvukem, meditacích a hudební terapii. Zvukové lázně, meditativní hudba a aplikace pro relaxaci často využívají tyto frekvence k dosažení specifických terapeutických účinků.

I když je vědecký výzkum jejich účinků stále omezený, mnoho lidí po celém světě hlásí pozitivní zkušenosti s jejich používáním.

Má osobní zkušenost

Pravidelně používám k vlastní meditaci všech devět frekvencí. Některé přes den, některé večer před spaním, ale určitě ne všechny stejně často. Nejčastěji, a to vlastně denně nebo aspoň ob den používám především frekvence 417 Hz a 528 Hz.

417 Hz považuji za takovou duševní sprchu 😆. Vždy, když mě potká nějaká špatná zkušenost, nebo procházím náročnějším obdobím, poslech této frekvence mi navrátí klid a možnost o situaci opět uvažovat s jasnou hlavou.

528 Hz je pro mě naopak něco jako zesilovač. Když je fajn a úspěšný den, po poslechu této frekvence je ještě víc fajn a ještě úspěšnější.

Nejčastěji tyto frekvence poslouchám ve volném čase kolem poledne v naprostém klidu, pohodlí a o samotě. Výsledný efekt je tak nesrovnatelný například s poslechem v MHD, kde je to většinou jen příjemná zvukové kulisa.



Meditační hudba

Pod pojmem meditační hudba si samozřejmě můžeme představit takřka cokoliv, co nám pomůže snáze dosáhnout vnitřního klidu, harmonie a tedy i hlubšího meditačního stavu. V této části článku už se však zaměříme na hudbu specificky komponovanou pro meditaci, či dokonce pro konkrétní typ nebo účel meditace.

Tato speciální hudba, často charakterizovaná jemnými melodiemi a zvuky přírody, je navržena tak, aby pomohla uvolnit mysl a tělo. Jejími hlavními prvky jsou pomalé tempo, repetitivní vzory a absence textů, což umožňuje posluchačům plně se soustředit na své vnitřní prožitky.

Avšak nejdůležitějším prvkem je v naprosté většině použití právě jedné či více z výše zmíněných Solfeggio (popřípadě i jiných) frekvencí jako základu, okolo kterého je pak vystavěno aranžmá celé skladby.

Solfeggio frekvence jsou často spojovány se systémem čaker, pocházejícím z indické tradice, zejména hinduismu a buddhismu. Čakry jsou považovány za energetická centra v těle, která hrají klíčovou roli v duchovní praxi a léčitelství.

V meditacích na konkrétní čakru hraje roli jednak zaměření pozornosti na jí příslušnou oblast těla, ale zásadní je i její tzv. Téma, tedy poznávání a zpracovávání emoce či vzorce myšlení, jež čakru blokuje.

Tradiční přiřazení jednotlivých Solfeggio frekvencí k různým čakrám:

396 Hz: Kořenová čakra (Muladhara) - Pomáhá s uvolněním strachu a podporuje pocit bezpečí a stability.

Tématem meditaci je: "Čeho se bojím?"

- 417 Hz: Sakrální čakra (Svadhisthana) - Pomáhá s uvolněním pocitu viny. Podporuje změny a uvolňuje negativní minulost.

Tématem meditaci je: "Čím se cítím vinen?"

- 528 Hz: Solar plexus čakra (Manipura) - Pomáhá s uvolněním pocitu studu. Spojována s transformací, posiluje sebevědomí a vnitřní sílu.

Tématem meditaci je: "Za co se stydím?"

- 639 Hz: Srdeční čakra (Anahata) - Pomáhá s uvolněním smutku. Harmonizuje vztahy a podporuje lásku a soucit, otevírá srdce.

Tématem meditaci je: "Kvůli čemu jsem smutný?"

- 741 Hz: Krční čakra (Vishuddha) - Pomáhá s vyjadřováním pravdy a sebevyjádřením. Je nápomocna při odhalování lží, jimiž obelháváme své okolí a raději tak skrýváme svou pravdu.

Tématem meditaci je: "Jak lžu svému okolí?"

- 852 Hz: Třetí oko čakra (Ajna) - Podporuje duchovní probuzení a spojení s vyšší moudrostí, zvyšuje intuici, podporuje jednotu a mír. Je nápomocna při odhalování lží, jimiž klameme sebe sama.

Tématem meditaci je: "Čím klamu sám sebe?"

- 963 Hz: Korunní čakra (Sahasrara) - Pomáhá s uvolněním lpění na čemkoliv, co nás svazuje a působí nám tak starosti či utrpení. Podporuje tak vnitřní mír, duchovní propojení a osvícení.

Tématem meditaci je: "Na čem lpím?"

Začlenění Solfeggio frekvencí či hudby na nich založené do meditační praxe je jednoduché. Stačí si najít klidné místo, vybrat skladbu s požadovanou frekvencí, zavřít oči, zaměřit svou pozornost na průvodní tón a pomalu se plně sladit s jeho rezonancí. Postupně můžete zaznamenat pozitivní změny ve své náladě, energetické úrovni a celkovém pocitu klidu. Časem budete zajisté souhlasit, že za těch pár minut denně to určitě stojí.

Poslech meditační hudby má mnoho přínosů. Může pomoci snížit stres, zlepšit soustředění, podpořit lepší spánek, či dokonce zmírnit bolest. Je ideální nejen pro meditaci, ale i pro lehká pohybová cvičení, relaxaci po náročném dni, nebo jako tichý podklad při práci.


Binaurální zvuky

Binaurální zvuky jsou fascinujícím fenoménem v oblasti akustiky a neurovědy, který získal popularitu díky svým potenciálním přínosům pro relaxaci, meditaci a zlepšení spánku. Tyto zvuky, známé také jako binaurální tóny, využívají specifické frekvence k ovlivnění mozkových vln a vyvolání různých stavů vědomí. Ale jak to přesně funguje?

Binaurální zvuk vzniká, když jsou dvě různé frekvence přehrávány současně, avšak odděleně do každého ucha, vždy prostřednictvím sluchátek. Mozek tyto dvě frekvence kombinuje a vytváří si tak ještě frekvenci třetí. Jedná se v podstatě o sluchovou iluzi, která vzniká poslechem dvou mírně odlišných tónů současně. Při poslechu dvou tónů, které se mírně liší svou frekvencí a kdy jde každý do jiného ucha, mozek zpracuje zvuk na základě rozdílu frekvencí. Toto nazýváme binaurálním tónem, častěji spíše známým pod poněkud chybným názvem binaurální rytmus.

Binaurální tón je tedy ve své podstatě frekvenční rozdíl dvou mírně odlišných současně znějících tónů.

Například, pokud do levého ucha posloucháte frekvenci 200 Hz a do pravého ucha 210 Hz, náš mozek vytvoří třetí frekvenci - 10 Hz. Tato rozdílová frekvence (v tomto případě 10 Hz) je klíčová, protože má přímý vliv na mozkové vlny.

Určitě vás napadne, že by se při tvorbě binaurálních tónů dalo rovnou využít i Solfeggio frekvencí a čerpat benefity obojího. Samozřejmě máte pravdu... Pokud tedy pustíme od levého ucha např. frekvenci 417 Hz a do pravého ucha 423 Hz, náš mozek bude vnímat jak Solfeggio frekvenci 417 Hz v levém uchu očišťující nás od negativních zážitků, tak i binaurální frekvenci 6 Hz, jež nám pomůže směrovat náš mozek do Theta aktivity a tedy meditativního stavu.

Důležitou podmínkou při tvorbě binaurálního tónu je, že frekvence obou vstupních tónů musí být nižší než 1000 Hz a rozdíl mezi těmito dvěma tóny může být nanejvíš 40 Hz.

Historie výzkumu binaurálních zvuků

sahá až do roku 1839, kdy německý fyzik Heinrich Wilhelm Dove tento jev poprvé popsal. Přestože Doveův objev byl považován za zajímavý, vědecký zájem o binaurální zvuky zůstal více než století opomíjen. Až v roce 1973 Gerald Oster znovuobjevil a systematizoval výzkum na toto téma, což vedlo k nové vlně zájmu o binaurální zvuky a jejich potenciální využití v kognitivním a psychologickém výzkumu.

V 50. letech dvacátého století Robert Monroe začal zkoumat klinické aplikace binaurálních zvuků, přičemž zjistil, že tyto zvuky mohou synchronizovat mozkové vlny a ovlivňovat různé psychologické a fyziologické stavy. Monroe vytvořil techniku zvanou "hemisférická synchronizace", která měla za cíl harmonizovat činnost obou hemisfér mozku.

Moderní výzkum se zaměřuje na využití binaurálních zvuků k ovlivňování kognitivních funkcí, nálady, bolesti a relaxace. Studie (234, 5) ukázaly, že binaurální zvuky mohou mít pozitivní účinky na spánek, snížení úzkosti, zlepšení kognitivních funkcí i zmírnění bolestí, ačkoli některé výsledky jsou smíšené a vyžadují další výzkum​... 

Binaurální tóny a jejich účinky:

Delta vlny (0,5-4 Hz): Podpora spánku a regenerace.

Theta vlny (4-8 Hz): Podpora meditace a kreativního myšlení.

Alfa vlny (8-13 Hz): Podpora relaxace.

Beta vlny (13-32 Hz): Podpora koncentrace a kognitivních funkcí.

Gama vlny (32-100 Hz): Podpora intenzivního soustředění a logického myšlení při řešení obtížných problémů.


Zatímco mnoho uživatelů hlásí pozitivní účinky binaurálních zvuků, vědecký výzkum je stále v raných fázích a výsledky jsou smíšené. Některé studie potvrzují jejich již víše zmíněné benefity, jiné jsou skeptické a zdůrazňují potřebu dalšího výzkumu.

Je důležité také zmínit, že účinek binaurálních zvuků může být velmi individuální. Co funguje pro jednoho člověka, nemusí nutně fungovat pro jiného. Proto je doporučeno experimentovat s různými frekvencemi a délkou poslechu, aby každý našel to, co mu nejlépe vyhovuje.

Binaurální zvuky však zajisté představují fascinující oblast, která spojuje technologii a neurovědu s cílem zlepšit lidské zdraví a pohodu. Ať už hledáte pomoc k lepšímu spánku, nižší úrovni stresu nebo lepší koncentraci, binaurální zvuky mohou být užitečným nástrojem k dosažení vašich cílů. Přesto je důležité přistupovat k nim s otevřenou myslí a vědomím, že vědecký výzkum v této oblasti stále pokračuje.

Má osobní zkušenost

Připojím ještě dvě skladby, které mě osobně z kategorie binaurálních zvuků vyhovují nejvíce.

DEEP DELTA 2 Hz Binaural Beats Soundscape se mi osvědčila pro poslech v nízké hlasitosti pro snazší usínání a během spánku

DEEP THETA 4 Hz Binaural Beats Soundscape se mi naopak nevíce osvědčila ihned po probuzení. Zajisté znáte klasickou ranní situaci, kdy vám zazvoní budík a vy se horko těžko vypotácíte z postele, přičemž vypadáte i se cítíte jako zombie 😆. Navykl jsem si vstávat o 30min dříve a tuto půlhodinku věnuji každé ráno poslechu právě této skladby. Následně vstávám plný energie, s dobrou náladou a nadšeným očekáváním, co mi přinese nový den. Asi to zní jako sarkastické přehánění, ale ne. Skutečně na mě má ranní poslech této skladby takový efekt. Možná je to placebo, možná ne, ale... koho to zajímá? 😆 Naproti tomu z vlastní zkušenosti rozhodně nemohu doporučit poslech Theta frekvence večer, což na mě působí tak, že celou noc nezamhouřím oko ani na minutu. Koukám do stropu cca do 5 hodin ráno a pak to vzdám a jdu si pustit animák, než mi zazvoní budík 🤷‍♂️.

Navzdory kontroverzím, Solfeggio frekvence i binaurální tóny nadále fascinují a inspirují mnoho lidí po celém světě. Bez ohledu na to, zda věříte v jejich léčivé vlastnosti či nikoliv, je nepopiratelné, že hudba a zvuk mají mocný vliv na naši mysl i tělo. Zároveň je jisté, že mají bohatou tradici ve všech duchovních praktikách sahajících hluboko do historie. Jejich blahodárné účinky tak mohlo potvrdit a stéle potvrzuje nespočet lidí. Solfeggio i binaurální frekvence jsou dalším příkladem toho, jak může hudba sloužit jako nástroj pro osobní a duchovní růst.

Jak bylo zmíněno již mnohokrát, stále je třeba dalšího výzkumu v této oblasti. Nicméně jeden fakt je prostý, jasný a snad ani žádné důkazy nepotřebuje…

Pokud si každý den najdete aspoň několik minut k tomu, abyste se zastavili a zklidnili, je to v každém ohledu přínosnější pro vaše zdraví, než když prožijete celý den ve stresu.

Pokud vám Solfeggio či binaurální frekvence pomohou se zklidněním jakýmkoliv způsobem… Výborně!

Pokud vás meditace přivedou k pravidelným dechovým cvičením… Výborně!

Pokud vás meditace na konkrétní čakry přivede k pravidelnému podrobnému vnímání různých oblastí vašeho těla… Výborně!

Pokud vás meditace na konkrétní čakry přivede k pravidelné systematické práci s vlastními emocemi, vzorci myšlení a snaze je pochopit a zpracovat… Výborně!

A pokud frekvence skutečně působí na náš organismus na úrovni vyšší než placebo… Výborně! Dost dobrej bonus 🤷‍♂️😉.

Nyní vám již jen poděkuji za vaši pozornost a těším se na viděnou opět příště.

Tak zatím zdar a hlavně nemyslete 😉