Kotvení 2 - Sluch - 1. část
V předchozím díle jsme se zabývali kotvením prostřednictvím zraku a dnes s zaměříme na další z našich smyslů.
Sluch nám pro kotvení naší pozornosti během meditací skýtá nepřeberné množství možností.
Samozřejmě začneme zvuky, jež nám odnepaměti nabízí sama příroda. Pokud venku zavřete oči a zaposloucháte se do šumění listů v korunách stromů, zpěvu ptáků, cvrkání cvrčků, zurčení potůčku, dopadání kapek deště, příboje moře... zajisté shledáte tuto symfonii zcela magickou a uklidňující. Jakoby to vše bylo stvořeno právě za účelem dopřát naší mysli klid a odpočinek. A přesně o tom, kotvení prostřednictvím sluchu je - zaměření pozornosti na jednoduchý nepříliš se měnící zvuk, který se tak pro nás stane symbolem prosté přítomnosti očištěné od všech úvah o tom, co bylo, bude nebo by mohlo či mělo být.
V době moderních technologií s možností jakýkoliv zvuk uchovat a reprodukovat je samozřejmé, že i zvuky přírody se staly častým a vyhledávaným předmětem audionahrávek, což nás přesouvá k další rozsáhlé kategorii zvuků...
Bílé šumy
Pokud již máte zkušenost s pravidelným uspáváním miminek či batolat, bílé šumy Vám zajisté nebude třeba zdlouhavě představovat. Tyto zvukové nahrávky vstoupily do povědomí a značné obliby právě především jako skvělý pomocník při ukládání dětí ke spánku a není tedy náhodou, že jsou velmi účinnou pomůckou i při meditaci dospělých.
Rozdělit se dají do následujících dvou kategorií:
1) Zvuky přírodní - zurčení potůčku, mořský příboj, déšť, bouřka, vítr, šum listí, zpěv ptáků, cvrkot cvrčků, praskání ohně…
2) Zvuky umělé - vysavač, dieselový motor, jedoucí vlak, zvonkohra…
Zde si můžete poslechnout několik vybraných ukázek:
Bicí rytmy
Zřejmě takřka odnepaměti a ve všech kulturách se můžeme setkat s rozličnými druhy rytmických bicích hudebních nástrojů, jako jsou různé druhy bubnů, bubínků, ale i gongů, činelů různých velikostí, zvonů a zvonků, rumbakoulí a chrastítek, všelijakých dřívek ať už v podobě například kastanět, či jen prostých paliček. Tyto nástroje je těšili a stále těší veliké oblibě při meditacích, různých šamanských i jiných rituálech nebo náboženských obřadech. Jejich významem je často buď zvýraznit důležitost nějakých konkrétních momentů během obřadu, čímž dojde k upoutání plné pozornosti zúčastněných ve správný okamžik. Jelikož lidský mozek není schopný udržovat plnou soustředěnost příliš dlouho, přivolání pozornosti v klíčové okamžiky například za pomoci gongu je vzkutku geniální postup. Při delších sekvencích bicích rytmů pak může docházet i k navozování až stavů transu opět především díky pevnému upoutání, či chcete-li "ukotvení" pozornosti na opakující se jev.
Zde přikládám příklad z mého oblíbeného playlistu:
V moderním pojetí se můžeme s podobným fenoménem setkat například u žánrů jako je techno, trance a dalších. Zjednodušeně shrnuto, klíčem ke kotvení skrze rytmus jsou rytmy především jednoduché a neustále či často se opakující.
Rytmická složka je však pouze částí celku, kterému říkáme hudba a jelikož má lidská tvořivost nádhernou schopnost věci rozvíjet, k rytmu se velmi rychle přidala i melodie. Tu mohly tvořit buď ať už dechové či strunné nástroje a nebo jednoduše pouze vokál, jež nemusel nutně obsahovat text, ale pouze variací tónů utvářet plnohodnotnou melodickou linku.
Hudba
Jelikož se jedná o velice široké téma, začneme od těch nejprostších příkladů a postupně se propracujeme k více sofistikovaným.
Pro úvod si zmiňme jakoukoliv relaxační hudbu, která je nám zkrátka příjemná. Už tento fakt z ní dělá užitečnou pomůcku pro kotvení pozornosti, jelikož nám pomůže se lépe zklidnit a uvolnit. Ideálně, když jde o skladbu poklidnou a jednoduchou, například pomalá melodie hraná na bambusovou flétnu, klavír či housle.
Zde opět připojuji dvě ze svých oblíbených skladeb.
Mantry a modlitby
Na mantry a modlitby můžeme, jako na kotvení, pohlédnout hned ze dvou hledisek a to jednak po stránce rytmické nebo po stránce tónické, či přesněji frekvenční.
Rytmické mantry
Lze popsat jako víceslovné verše stále dokola odříkávané slabiku po slabice jako zaříkadlo. Právě ono cyklické odříkávání slovní sekvence nám utvoří několika sekundový rytmický vzorec, jež postupně začíná působit až hypnoticky.
Óm mani padmé húm si můžeme uvézt jako typický příklad asi nejznámější očistné mantry tibetského budhismu, jež má člověka očistit od egoismu a negativních emocí.
Velice širokou a v našich končinách dobře známou množinou jsou křesťanské modlitby, z nichž si uveďme například Zdrávas Maria (známá také v latinské verzi Ave Maria), nebo Otče náš (v latinské verzi Pater noster).
Netřeba dodávat, že opakovaně recitovaným veršům dodává na síle, kromě rytmu, i význam jejich slov. Ten podtrhuje především záměr s nímž k celé recitaci přistupujeme a pomáhá tak ještě pevněji kotvit naši pozornost.
A spíše pro nostalgické pobavení... Pokud patříte mezi pamětníky legendárního filmu Excalibur z roku 1981, zajisté se vám vybaví Merlinovo "kouzlo tvoření", jež ve staré irštině zní:
"Anáil nathrach orth bhais betha, do cheol déanta"
Tento verš můžeme do češtiny volně přeložit třeba jako
"Hadí dechu, kouzlo smrti a života, buď mou písní tvoření".
Toto zaklínadlo recitovali Merlin i Morgana le Fay při všech svých čárách a každému fanoušku filmu se jeho zvuk zajisté vryl hluboko a nesmazatelně do paměti. 😃
Tónické / frekvenční mantry
V jejich případě se povětšinou jedná spíše o slabiky, jež se nechávají dlouho znít. Z této kategorie určitě stojí za zmínku jednoslabičné mantry jogínské nauky, kterým je přisuzována schopnost uvolňovat a harmonizovat jednotlivé čakry. Jmenovitě se jedná o slabiky Lam, Vam, Ram, Jam, Ham, Aum a bezesporu ze všech nejznámější Óm. Od různých zdrojů se však občas poslední dvě slabiky liší a můžeme se setkat například i s Óm jako 6. slabikou a Ang jako slabikou 7.
O těchto mantrách mluvíme jako o tónických či frekvenčních, jelikož každá ze zmíněných slabik by měla být nositelkou jiného tónu, čili frekvence. Velmi podobně tomu je u solmizačních slabik Do, Re, Mi, Fa, Sol, La, Si, které známe ze základů hudební teorie a jež slouží k označení tónů diatonické stupnice.
"Pokud chcete najít tajemství vesmíru, berte v potaz vše, co se týká energie, frekvence a vibrace." Nikola Tesla
Tedy pro lepší představu o tónu každé ze zmíněných sedmi manter jim můžeme přiřadit solmizační slabiku i frekvenci:
LAM - DO: 396 Hz
VAM - RE: 417 Hz
RAM - MI: 528 Hz
JAM - FA: 639 Hz
HAM - SOL: 741 Hz
AUM - LA: 852 Hz
ÓM - SI: 963Hz
Při zpěvu se většinou nejprve nechá dlouze znít samohláska (možná pro snazší nalazení do požadovaného tónu) a následuje plynulý přechod do rezonující souhlásky M.
Konkrétně tedy například:
RAM - Raaaaaaaaammmmmmmmmmmmm
AUM - Aaaauuuuuuuuuuuummmmmmmm
ÓM - Óóóóóóóóómmmmmmmmmmmmm
Významným zdravotním benefitem těchto zpěvů je bezezporu skutečnost, že se jedná o jednoduché, avšak velice účinné cvičení pro zpomalení a prodloužení dechu, jelikož znělost souhlásky M může u pokročilých praktikujících trvat i několik desítek sekund.
Dalšími údajnými benefity jsou různé pozitivní reakce lidského organismu na jednotlivé frekvence zvukových vibrací, jejichž kontroverzním výzkumem se zabýval například Dr. Leonard G. Horowitz.
Chorály
Avšak i v případě manter a modliteb mohou být věci mnohem složitější a sofistikovanější. Hudba je ve své podstatě synergií melodie, neboli souboru tónů, a rytmu. Rafinované využití zpěvu dlouhých tónů v rytmickém přednesu umocněného významem textu dalo vzniknout například náboženským, oslavným či bojovým chorálům, jež jsou velice dobře známy svou neskutečnou silou v dopadu na lidskou psychiku jak jednotlivce, ale ještě násobně silnější na psychiku davu.
Zmíněné solmizační slabiky nás přivádějí k náboženskému chorálu Ut queant laxis z 8. století, oslavujícího Jana Křtitele. Tomuto chorálu se přisuzují podobné blahodárné účinky na lidskou psychiku i fyziologii, jako již zmíněné budhistické mantře Óm mani padmé húm, tedy očištění se od negativních emocí a zklidnění ducha i těla.
Právě z prvních slabik jednotlivých veršů tohoto chorálu byly až v 11. století odvozeny první solmizační slabiky Guidem z Arezza, který vytvořil nový systém hudebního zápisu a pojmenoval prvních šest tónů, tehdy ještě pouze hexatónické stupnice, ve snaze usnadnit proces učení se melodií.
Nejen o chorálu Ut queant laxis, ale i o podrobnější historii solmizačních slabik, Solfeggio frekvencích, hlubším úvodu do čakrálního systému z hlediska zvuku či o binaurálních zvucích si povíme v dalším díle článku.
Pokud Vás tedy téma meditace a zvuku zaujalo, těším se na viděnou opět příště u 2. dílu článku.
Zatím zdar a hlavně nemyslete 😉